Jedna vločka,druhá vločka,třetí, čtvrtá za ní letí,
letí, letí...
Jako bosorky, které vítr prohání
nesou smetí;
Studí do dlaní a nos
nutí k pčíkání:
Zaříkání na ně neplatí.
Však jsou dítka povětrná báby metelice.
Vyhnala je z nebeského domu
převelice ušmudlaných lící
K tomu přidala jim
černých, těžkých cárů
nevítaných darů;
Projít očistcem
co nazývá se Zem.
Po nich slétnou lehká, bílá peříčka .
Rázem se zem dočká bělostného hermelínu
rozplakané větrnice rozpustí se v jejich stopách;Inu, máme zimu
konec šprýmů.....
Žádné komentáře:
Okomentovat