V čase kdy odchází den a noc vstupuje do ulic
měsíc vyhání na nebe své zlaté ovečky
na tisíc svící zažehnou nad věžemi
do hodin, do zvonic, okenic
a snové budou spřádat čaročas
než zase den začne navracet své modré záplaty
a bílým závojem vše pozhasíná
probudí v nás hvězdy co právě zemřely