V uličke

Mám ho uložený pěkně v uličce
- kontroluje věž svůj stín
Aby nevybledl rozevřela nad ním svoji věž, deštník
Těší ji jak maluje po domech její obraz, ciferník a tak
podobně; v okenicích, na chodnících
kam slunce nedosáhne, když se natahuje
Co všechno mu naslibuje, aby nesplynul s okolím?
Cudně zamlčuje; Nic vám nepovím!
Proč ho potřebuje?
K svojí velikosti přeci co já vím!

Zvony nad Grazom

Bylo právě kolik bilo, když to probudilo starou zvonici
Její zvonky, stále hraví, staří chlapíci  postrčili ručky hodinám
aby měli blíže k hrám, mohli dělat opět neplechu:
"Bim bam bim , bim bum" vyzvánějí krajinou, aby slyšel každý dům
a smějí se potměšile: "Lidé se zas seběhnou ke kostelíku na Grazem"
"Mamko, zvonice, tak jaký jsem já kabrňák?
"Bimbambum"hádají se, strkají se; jenom tak: "Lidé přijdou za hlasem!"