Hoj, tož bude veselo, muzika se skládá
vyberte si dle svého kdo dnes bude hrát
tóny z Lubky obrazu - tak jak to má ráda
ty nebudou nejspíš dneska v noci spát:
v světle svíčky ožijí, budou vyhrávat
...tamtadadá, dádá, ráda, brumšum twist Lizt
pozpátku a znova
...a když půlnoc odbije začne hudba nová
...tšššífííí,pššší, spí, Lubka, malířka
tóny basy lehtajíce tikot minut k ránu
broukají si s saxofonem
...jenom tiše, jenom lehce brumtrů, brumtrý
džíjazz, džííí: Lubka spí
Až ráno probudí se skončí sen
My poslušně v obraz se nazpět poskládáme:
Jen ona dobře sama ví
Jak na ní se pro toto společné bábení usmíváme
Zdánlivě neteční.
Lubka teď sladce spí
...brum twist Lizt džííí jazz, pšššííí
27 února 2011
Albertovo Tramtárie
22 února 2011
V zapadlé uličce
pověz mi, pavoučku
- vpletls mě sítě do vzpomínek:
Touhletou uličkou, touto pasáží já chodila časem
od prvních krůčků za prvním hlasem milostných básniček;
Tady jsem upustila Popelčin střevíček,
tady můj pramínek vlasů ze zlata začal oblékat tmavší pléd,
a tady ten pokoj v domě a v duši usedl ke mně;
Polehoučku, pavoučku s pevnou sítí, zase jsi přinesl zpět domů, jen tak si posedět...
Touhletou uličkou, touto pasáží já chodila časem
od prvních krůčků za prvním hlasem milostných básniček;
Tady jsem upustila Popelčin střevíček,
tady můj pramínek vlasů ze zlata začal oblékat tmavší pléd,
a tady ten pokoj v domě a v duši usedl ke mně;
Polehoučku, pavoučku s pevnou sítí, zase jsi přinesl zpět domů, jen tak si posedět...
16 února 2011
Teplo v domku:
znám jeden domeček,
v něm krb
u něho plátno
na plátně soudomí
v něm průchody tam a zpět
- jako zvědavé okenice
propleteš se jimi do světnice
ke krbu, k plátnu
a na něm soudomí s průchody
zvědavými jako okenice
kudy se chodí do světnice
kde Lubka teplem maluje
- čaruje cestu ke zvonici...
v něm krb
u něho plátno
na plátně soudomí
v něm průchody tam a zpět
- jako zvědavé okenice
propleteš se jimi do světnice
ke krbu, k plátnu
a na něm soudomí s průchody
zvědavými jako okenice
kudy se chodí do světnice
kde Lubka teplem maluje
- čaruje cestu ke zvonici...
15 února 2011
Rozhovor s datlem z Lubky obrazu
"venku lítaj bílá peříčka"
povídala moja Lubka, malířka,
když štětcem mi peříček do obrazu přikládala
- u krbu jich malovala
- oheń vesele nám k tomu praskal v krbu
jak polínka hltavě si polykal;
- nebesy modrými přikryla obrazu od rámu k rámu
- toť: což abych jaro jí nazpět rychleji vyťukal?
12 února 2011
Ve Štiavnici s mačkou
...
takové maličké zastavení
vzala si Lubice do vzpomínek
- mačičku k sobě přitulila
- chlupatou kuličku
ta očíčka jako korálky
jak moudrá sova upřela na nás:
Jo, zachytit čas ten společný ve Štiavnici?
Může být;
však moja milá usmívá se
- dobře bylo nám;
Beztak už podřekla se obrázkem...
07 února 2011
V Uličce.....
pověz mi, pavoučku, vpletls mě sítě do vzpomínek:
Touhletou uličkou, touto pasáží já chodila jsem časem
od prvních krůčků
za prvním hlasem milostných básniček;
Tady jsem upustila Popelčin
střevíček,
tady můj pramínek vlasů ze zlata začal oblékat tmavší pléd,
a
tady ten pokoj v domě a v duši sedl na mně:
Polehoučku, pavoučku s
pevnou sítí jsi mě zas přinesl zpět;
Domů, posedět.
Touhletou uličkou, touto pasáží já chodila jsem časem
od prvních krůčků
za prvním hlasem milostných básniček;
Tady jsem upustila Popelčin
střevíček,
tady můj pramínek vlasů ze zlata začal oblékat tmavší pléd,
a
tady ten pokoj v domě a v duši sedl na mně:
Polehoučku, pavoučku s
pevnou sítí jsi mě zas přinesl zpět;
Domů, posedět.
06 února 2011
sněhuláčkovo dobré ráno
Hej hola! Město!
Už jsem tady!
Nesu ti pozdrav od Zimy ze zahrady
a květů z ledu na okna ti vysázím;
Co říkáš z věže korouhvičko?
Že už tu paní Zima bydlí ?
A že nastydly jste, střechy,když nedala vám bílé čepice?
To její sestra Zimice tu pokoušela rejdit,
od ní máte ty rampouchy.
Já ale vymetu jí, věřte;
Mám z proutků svižných koště, a proti mrazu na hlavě hrnec, když rozmáchnu se - to bude tanec !
To prachové peříčko se kolem hned rozletí pro sněžné čepice, pro vrány, pro děti....
05 února 2011
sněhové čepice
Paní Zima utkala bělostných čepic a kulichů a teď je rozdává kde se dá: na domy, na stromy,na ploty, chodníky, sází jich po lukách, po stráních, několik vpletla i na oblohu, slunci se pokouší nasadit bělostný šál
a plete, plete dál.....
a plete, plete dál.....
Byl jeden hrad, ten si chtěl hrát,
tak jak ho milá malovala
Natáhl zvědavé věžičky z rámu
kam se mu schovala
ta která ještě před chvílí štětcem a barvičkama
dotýkala se jeho zdí;
Lehtala je stejně jak beránci na obloze
které k nim přisypala....
Kuk!
Kouká se v povzdálí
jak to hradu takhle sluší
zvědavým věžičkám, slunečním zdem;
Jen ať se koukají kde má svůj sen
02 února 2011
Z obrázků Lubici Lintnerovej/ ze mlýna
vení po chvilku s poezií
Stránky
:U mlynáře na zápraží slunce na pavlači sedí
- hledí do oken:
Dobrý den má zlatá zrnka,
kde jste se tu vzaly?
Z obilí se vysypaly,
milé slunko.
Dobře jsi je hlídal.
Jak jsou pěkně naducaná;
pan mlynář se díval.
Mouka je z nich krásně bílá,
chleba bude ze zlata.
Děkujem ti, sluníčko,
Dobrý den má zlatá zrnka,
kde jste se tu vzaly?
Z obilí se vysypaly,
milé slunko.
Dobře jsi je hlídal.
Jak jsou pěkně naducaná;
pan mlynář se díval.
Mouka je z nich krásně bílá,
chleba bude ze zlata.
Děkujem ti, sluníčko,
že je díže bohatá!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)