pověz mi, pavoučku, vpletls mě sítě do vzpomínek:

Touhletou uličkou, touto pasáží já chodila jsem časem
od prvních krůčků
za prvním hlasem milostných básniček;
 Tady jsem upustila Popelčin
střevíček,
tady můj pramínek vlasů ze zlata začal oblékat tmavší pléd,
a
tady ten pokoj v domě a v duši sedl na mně:
 Polehoučku, pavoučku s
pevnou sítí jsi mě zas přinesl zpět;
Domů, posedět.