Jak si Kubik šel chytat hvězdy na měsíc

Povím vám, není to pohádka, zkrátka stalo se jedné letné noci, měsíc byl zrovna připraven, že vpluje do úplňku, což bývá ráj pro kočičí reje a tak můj Kubík, kocour nad kocoury král sdělil, že by rád hodoval, a ještě k tomu si přál plnou mísu ryb.
Kočky se stáhly a spřáhly se; Je to blázen, kde není voda není ryb.
Hloupé kočky, hloupá koťata: Kubík ví jak vyzrát i na noční hvězdné řádění. Stačí si vzít dost dlouhý vlasec, skočit na měsíc dřív než vpluje do úplňkové fáze, to je jak houpačka...
...a hned je blaze. Na nebi počká si na Vodnáře, potom na Ryby...
A hle; hned je ryb plná ulice a ještě k tomu se vče jen zlatem třpytí.
Psst, tiše, nebuďte lidi, ani nezvěte kočky co byly líné, ať si nachytají jiné až budou vědět ja na to.
Kubík má tedy sám hostinu a hvězdné zlato na talíř.
Kdo nevěří ať tam běží na kostelní věž, třeba mu dá též.