Na dvorečku

Na dvorečku u domečku zastavil se čas
koza čeká hospodáře co jí z půdy seno háže
hospodyňka za plotem zelí sklízí,
zdalipak jí dá?
Lízla by si , kdyby dala
ona se však nepředá....

Vrány štěstí roznášejí,
které čas zde zanechal
Pojď pro buchty na pekáči
najíš se co hrdlo ráčí
než zas půjdeš dál....

Kronikár

Je tichý, strmý, jen se dívá jak  život kolem splívá,

potichoučku střádá slova do vteřin...

kapka za kapkou dopadá z brku zvaného čas

po zdech jak po papíře; 

Kronikář ví, že jen kdo umí číst si přečte zprávy 

co předává zde na paměť...

Lidé budoucí, buďte tu zdrávy, neboť přetrvávám v zdech

jak v době zde, v století budoucích

Že je to tak, mé věže i věžičky, okna, okenice

Otevřte brány dveře, nevěřící a račte vejít do světnice 

kde seděl jsem a střádal čas

Zda naleznete stopy své,každého z vás?

To přeje věk, váš kronikář

Na pavlači/ za branou

Hej hou, kdo že tady straší ?
Na pavlači za branou kam slunci vejde se jen paprsek a půl?
Vrány se slétávají, posedají po schodech, na zábradlí dlícím věky
Pavučinám daly prostor zákoutí i střecha....
Avšak okenice, ty jsou dokořán a diví se i dveřím
Proč že střeží klid a pánek věcí zdejších
Koukejme, pes, v okně kočka...
Svého pána se prý dočká on i ona
Žádné strašidlo, jenom věk letitý tu je a dožívá
Mezi mraky taky občas i sluníčko prý sem taky chodívá
Kdepak strašidla!
To jen naše výtvarnice k drbu nás sem vybídla....