Ten náš Mourek, to je kousek
na Micku si brousí fousek
že prý si ji jednou vezme za svou družku
do světa; vydal se k ní tuhle oknem
- popleta-
není okno jako okno
za tímhle je koček bál
- je jich tedy v jednom šiku naplněný sál-
Jak si vybrat při měsíci tu svou pravou tanečnici?
Stalo se mu co se mělo
- všechny domy, okenice mají smíchu plné líce-
až vyleze sluníčko ráno zpod červánků
zahlédne tam Mourečka
s pláčem na kahánku
jak tam na zdi přilepen
hledá Micku svoji dál
lampy už mu zhasínají, měsíc už by spal....
