Proč že Mikuláš nenašel botky

 

Hoj, ty svatý Mikuláši spěchej do roboty

Jak bych mohl spěchati, když jsem ztratil boty

Kdo je najde ať je dá,  z výslužky si pochutná

 Nenašel se kdo by hledal

Mikuláš mu za to nedal 

nežli starou konvici s upatlanou čepicí

Pouštní patina

 

Nevěděla chudák myška jaká že jí potká spíška,¨

samá pustina; lahve prázdné, hmoždíř dutý, z konve jedna holina

jen obrázek nad tím říká: taková je venku krásná krajina...

Její družka už to vzdala dírkou ve zdi utíkala

co kdyby ta žehlička usedla jí na líčka?

Hned by byla placička!

Na to všechno stačila jen jedna patina

a ze spíšky zbude zase pustá krajina

Fantomový odraz

 

Hádalo se světlo , stíny

proč je obraz pořád jiný

to kdyby tak věděla každá z věží kostela

poletují mezi nimi jako světluše

 pouličním lampám, pranic netuše

 rozlévají mihotání

Je čas noční? 

Nebo už jde ke svítání?

To ví fantom, noční pán

co má ten čas osedlán

Odletěli

 

Všici jednou rázem chtěli

 s větrem letět o závod

oblaky se rozletěly věže kostelní

i domů okenice

listy ze stromů

 a věžní hodiny

Chtěly být hrdiny

tak jako kapky deště co hnaly se ulicí

-

ještě, ještě, ještě dál

Glossinidae/mucha cece

Ej, hej, veselo je je dneska všude

všecko vyhrává 

harmonikár vydal rytmus,

basa pridává

v náměstíčku z toho teraz všetko tancuje

okná, dvere, věž kostela,

mucha  cece, ta se najviac raduje!

Ve spíži na poličce

 

Potkaly se, neznaly se, jenom letmo vídaly se

v kuchyni, v síni, kde jsem je položila.

Když jsem je uložila ve spíži na poličky

hned pohnuly svými skrytými víčky

 a začaly si vyprávět

jaký že vlastně ten jejich svět:

Hodiny, že prý stále pospíchají vpřed,

žehlička vždy že dbá na můj vzhled,

nitky klubíčko že mi vše sšije. 

Konvička chlubí se myši i pavoučkovi  v síti

že nejvíc žije, když pod ní plotýnka svítí

a ona vaří mi vodu na kávu

Svíčka všem dodá, že mají ji v rukávu, kdyby ona jim na vše nesvítila

byla by tma tmoucí

a já bych jich neužila

Jak že výtvarníci 15 roků na jedno sympozium chodili

 

To nám dalo velkou práci 

nestudovat pro legraci

tolik, patnáct let nesmět zahálet,

malovat a malovat

kresbu studovat v sedě, v leže, ve stoje

 doma jako v přírodě

nic nenechat náhodě

...

Teď jsme malíři

dokážem to  právě hravě

na paletě jako v talíři

O komorním zátiší

 

Bylo, žilo jedno myší zátiší

kdo nevěří  ať tam běží,

ale pozor na myši

ne vždy je tím potěší

Žijí si tam vesele

v botě si tam ustele

každá jedna co v ní vleze

Dírou ve zdi se proleze

pro zásobu do pelíšku

aby měly blaze v bříšku...

Okna na terasy

 

Chcela by som sa pozerať

na našu ulicu skrze okná

otvorená všem domom v něj

- 

každý z nich vstoupí do jedné z okenic

ukloní se mi, chtěje říct

"to máme dnes ale krásný den"

s úsměvem odpovím "já vím"

Jak že Májenka přišla o klavír

 

Naše Májenka malá

tolik ráda na klavír si hrála

menuety, prsty kreslily jí piruety

jak tak po klávesách běhala

celá ulice se na ni okny dívala

dělala s ní tralala také vížka kostela

- Mačka  vesele si brnkala¨

dokud myška malá zvědavostí zcupitala pod klavír,

a to začal vír...

klavír se až kymácel, nožky se mu rozutekly

až si sedl,zaskučel

 z také krásy tolik zel!

Napochytro

 

Ptala jsem se palety

"A co ty? Není ti smutno, kousku dřeva

že jenom barvami tě pokrývám?"

I děla ke mně tichým hlasem

"Podívej se co ukrývám"

A náhle na mne z dané desky

zakývala věž kostelíka

a za ní druhá v tanci říká

" Jen koukni jak jsme veselé!

Hodiny věže protáčí se

- 

jaképak ticho v mém kostele?