Už dávno usnula, zabudnutá,jen dech se jí občas projde po strunách
dech odložených věcí v almaře, aby neměly sami strach
že sedajíce na ně prach, pavučiny je splétají:
stále čekají až doteky rukou je poznají zpět, struny se opět budou chvět
a kytara zpívat....