Milá tetko věži, tak už jsem sundala sněhovou čepici

sídlila na špici, těžká byla;

Věž druhá  povídá:

i mně už smyla loňské nánosy šedi

 Záříme nově, řekly a padly si do náruče

zatímco zvony jim tlučou vesele bim bam bim

Je pravé poledne březnové

nad městem, neděle

z komínů linou se voňavé  obědní beránci.....