Lubinko, bylo to o svátečním čase
kdy anděl v noci nad Košice slétl
aby se podíval co že to tak teskno-bolno
až sladce nese se k měsíční krajině,
že ani luně nedá než
aby nad náměstíčkem pověsila se
jako lucerna, aby potulnému flašinetáři
svítila do táhlé melodie
o stesku dne, radostech hýření
píření milenek, milenců útěky
a taky o štěstíčkách jako mušky zlaté
co odnášejí minuty
I bylo andělu tak nějak rozechvěle,
až na dláždění začal sypat se svítáním
perličky rosy
...a flašinetář hrál a hrál, ani neviděl jak se anděl rozpustil
a odevzdal ho slunečnímu svitu...
Žádné komentáře:
Okomentovat