Ulicí rozeběhla se mléčná dráha
Lubinko, spíš?
Nasedni na mne, k měsíci,
k hvězdné galaxii vezmu tě s sebou
Nevěř, že mé stopy zebou
Víš, v mé říši tiše sní
o matičce Zemi a v ní ulicích
je adventní mír
a tichý, tichý stříbrný smích
zvoní z kostelních věží
Tak neboj se
otevřených okenic a dveří
kudy přicházím
Žádné komentáře:
Okomentovat