Chaloupka

Chaloupko moje zastrčená kam běžně druzí nechodí
jsi stále jako malovaná
a srdíčko si lebedí, že stále cítím tvoje kvítí
rmen se lnem,čekanka, vlčí máky
a taky růže šípkové objímající se s plotem
Okenice už vyhlížejí, po nitích slunečních cestičku uklízejí
-
škoda, nastal čas loučení s naším létem