Nejdříve se zvonky rosy rozezněly chodníky
kde si mezi dlažebními kostkami ještě v noci hrál déšt
na schovávanou, letní kapky něžně seskakovaly do louží
a malovaly na střechy a na zvonice obrazce
-
po dešti;
z hnízd se ozvala melodie jak krásná byla noc a jak svěží přichází den
pro ptačí trylkování, na špici kostelních věží šplhá červánkové nebe
až městské zdi se slastně protáhly a zvoní do okenic
"nezaspěte letní jinotaj!"
Žádné komentáře:
Okomentovat