na tej louce zelené, motýlami prostrené
Náš deduško si mezi květy lehl,počal ihned laskati se s nimi
však zdáli věž z kostola sa přitulila: "Čože nepočítáš kolko je do zimy?"
"Oj, já číslic postrácal som v tomto čase,
veď přilehni si; nač počítat v takej kráse?!"
Žádné komentáře:
Okomentovat